Náměstek olomouckého primátora Filip Žáček hodnotí uplynulý rok

vloženo: 3.01. 2017 / autor:

Je nejmladším členem olomoucké městské rady, kde zastupuje sociální demokracii. Řízení majetkoprávního rezortu a investic se ujal v osmadvaceti letech. Při svém příchodu na radnici si předsevzal systémová opatření v hospodaření s městským majetkem nebo výrazný posun v přípravě prodloužení tramvajové tratě na sídliště na Nových Sadech. O tom, jestli se daří tato předsevzetí plnit, jsme hovořili na Nový rok s náměstkem primátora města Olomouce Filipem Žáčkem.
 
Jedním z témat, které se v souvislosti s vámi v tomto roce hodně objevovalo, byly určité reformy týkající se hospodaření s městským majetkem. Naplnily tyto kroky vaše očekávání? 
 
Osobně jsem zastáncem filozofie dlouhodobé udržitelnosti hospodaření s nemovitým majetkem, tedy méně prodávat, ale spíše maximálně efektivně hospodařit s tím, co město má. Vedle prosazení této filozofie v zastupitelstvu v podobě schválení koncepce hospodaření s vybranými nemovitostmi, zejména byty a domy, jsem se v uplynulých měsících zaměřil především na úpravu pravidel nakládání s majetkem, která by město mělo uplatňovat. Mezi novinky tak patří například zavedení prodejů vybraných nemovitostí tzv. elektronickými aukcemi. Ty se nám osvědčily. Díky transparentní soutěži tak město například získalo za byty i o statisíce více, než zněl znalecký posudek. Své místo si určitě našlo i zavedení obálkové metody s následnou aukcí, je-li více zájemců o uzavření nájemní smlouvy. Chceme tak dát šanci lidem, kteří mají o danou nemovitost vážný zájem a jsou ochotni nabídnout městu nejvýhodnější podmínky. 
 
V souvislosti s církevními restitucemi se čím dál více hovoří o nakládání se zemědělskou půdou. Jak k tomuto majetku vůbec přistupuje město Olomouc? V místech, jako u nás na Hané, je toto určitě důležité téma. 
 
Úvodem stojí za to zmínit, že město propachtovává (pozn. redakce, jde o novou terminologii k pronájmu zemědělské půdy zavedenou novým občanským zákoníkem, která nahradila dřívější nájem) zhruba „jen“ 350 hektarů půdy k zemědělskému hospodaření, což v našich podmínkách není nijak závratná výměra. Ale i tak jsem to považoval za téma, kterým by se mělo město coby vlastník intenzivně zabývat. Výsledkem tohoto úsilí tak bylo i díky spolupráci s jednotlivými zemědělci a družstvy uzavření nových pachtovních smluv. Ty se týkaly stovek pozemků různých výměr, takže i pro kolegy na odboru to byla neskutečná práce. Díky této práci dnes má město výnosy z půdy odpovídající aktuálním podmínkám na trhu. Zdejší zemědělská půda je velmi kvalitní, proto se ve smlouvách se zemědělskými subjekty nově objevila i ustanovení týkající se samotného hospodaření, abychom ji byli schopni udržet. Stejně tak jsme vytvořili prostor pro obnovu rozoraných historických polních cest, o které je především v jednotlivých městských částech stále větší zájem.   
 
Letošní rok byl také tak trochu ve znamení ministerstvem životního prostředí předložené novely vodního zákona, která hrozila postupným nárůstem vodného a stočného. Olomoucká radnice byla jednou z těch, které se proti tomuto kroku postavily, máte informace, jaká je dnes situace v této oblasti?
 
Pokud by byl zákon schválen v podobě, v jaké jej ministerstvo životního prostředí připravilo, museli bychom počínaje letošním rokem sáhnout hlouběji do kapsy. Podle našich propočtů by se v případě průměrné čtyřčlenné rodiny jednalo až o stovky korun ročně navíc. Vláda však vyslyšela volání Olomouce a dalších měst stavějících se proti této změně a zákon prozatím neschválila. Díky tomu se v roce 2017 mohou obyvatelé Olomouce a okolí těšit na opačný vývoj v cenách vodného stočného, a to jejich mírný pokles. Čtyřčlenná domácnost s průměrnou spotřebou 89 litrů na osobu a den tak může ušetřit zhruba 122 korun ročně.  
 
Často skloňovaným tématem v souvislosti s vaším působením na radnici je příprava vybudování nové tramvajové tratě, která má spojit sídliště Povel, Nové Sady a Slavonín s centrem města. Jak byste zhodnotil probíhající přípravy v uplynulém roce? 
 
Když si srovnám realitu s tím, co jsem si v tomto projektu někdy v prvních měsících roku předsevzal, tak se většinu milníků podařilo naplnit. Ale i tak bych si přál, aby to celé šlo ještě rychleji. Nicméně na tak velkém projektu, jako je infrastrukturní stavba v hodnotě stovek milionů, se ukazuje snad více, než kde jinde, že v českém systému jsou tyto akce vždy během na dlouhou trať a musíme to brát jako fakt. Podařilo se nám však zásadním způsobem hnout s výkupy pozemků pro druhou etapu, přes které má tramvaj vést, což je klíčové. Spustili jsme již naplno také jednání s vlastníky pozemků pod plánovanou třetí etapou tratě. Projektování je také v plném proudu, takže posun vpřed je opravdu znát. Moc bych si přál, aby toto úsilí všech zúčastněných bylo korunováno realizací projektu v celém plánovaném rozsahu.
 
Zmínil jste, že klíčové jsou především výkupy pozemků. Znamená to, že většina pozemků pod plánovanou novou trasou tramvaje nebyla ve vlastnictví města? Se kterým s vlastníků byla jednání nejnáročnější?
 
Na první pohled možná málokoho napadne, kolik různých vlastníků pozemků může být uprostřed lidnatého sídliště. Při přípravě druhé etapy, která vede ulicí Rooseveltova – Zikova – Schweitzerova, jsme museli jednat jak se soukromými osobami, tak obchodními společnosti. Jednoduché to nebylo ani u rozsáhlého pozemku patřícího státu, který byl dokonce dotčen církevními restitucemi. To úsilí se však vyplatilo a do roku 2017 přetahujeme pro druhou etapu dořešení vztahů již jen s jedním vlastníkem. Nicméně připravovaná třetí etapa, jež má přivést tramvaj až do Slavonína, se dotkne třinácti pozemků patřících soukromým osobám, takž hodně práce a hlavně spousta hodin vyjednávání je ještě před námi.
 
A se kterým vlastníkem to bylo podle vás dosud nejnáročnější?
 
Je těžké tak označit jednu z konkrétních „kauz“. Žádné z těchto jednání nebylo jednoduché, protože město nemá při výkupech úplně jednoduchou pozici. To je třeba vnímat. Tramvajová trať dosud není veřejně prospěšnou stavbou, takže jedinou z možných cest řešení je dohoda s vlastníky. Asi nejvýznamnějším milníkem byla dohoda s vlastníky samostatně stojícího domu na Rooseveltově ulici, s nimiž moji předchůdci jednali několik let. Tento dům odolal i rozvoji panelového sídliště ve 20. století, dnes však již naštěstí patří městu a do budoucna tak již nebude stát v cestě prodloužení tramvajové tratě. 
 
Nový rok s sebou přináší i novoroční předsevzetí. Jaké je to vaše?
 
Moje předsevzetí mají dvě roviny, soukromou a pracovní. V té soukromé budu dělat vše proto, abych měl více času věnovat se manželce a dcerce, protože rodina je pro mě vždy na prvním místě. Dceři budou letos tři roky, takže je v nejkrásnějším období, o které se nechci připravit. Profesním předsevzetím je hlavně v co největší míře úspěšně splnit velkolepý plán investic plánovaných ve městě na rok 2017. Rozpočet počítá skoro s 561 miliony korun, což je o zhruba 200 milionů více než loni. Na nově zahajované investiční akce je vyčleněno 177 milionů korun, což je velký závazek.
 
Co byste vzkázal čtenářům před vstupem do nového roku?
 
Vedle pevného zdraví a splnění všech snů přeji čtenářům především to, aby měli kolem sebe lidi, kterých si mohou vážit a na něž se mohou vždy spolehnout.